|
První
zmínka o Habří je z roku 1264, kdy za pobytu v
Písku učinil Přemysl II. Směnu se Stýrem z
Kvítkovic, který vzdal králi ves
Bohdanice a
získal náhradou vsi Habří a Vesce. Co
se
jména samého tkne, může se toto od
českého habr
odvoditi, poněvadž zde tento druh stromů hojně rostl. Ve vsi
Habří stojí dosud stará tvrz,
která byla
postavena počátkem 15. století. Ještě
roku 1381
náleželo Habří ku statku Veseckému.
Prvními
známými držiteli byli
Roubíkové z Hlavatec
(1443). Jan Roubík byl společníkem
nepokojného
Jana Smila z Křemže (loupeživý rytíř, byl
pravděpodobně
popraven r.1447 na Krumlově). Nástupcem Jana byl Oldřich
Roubík, psal se též z Habří. Do
držení
rodiny Roubíkovské připadl statek
Dubenský a oba
tyto statky, počátkem 16.stol., patřily třem bratrům
Mikuláši, Ctiborovi a Oldřichovi. Roku 1523
došlo
k dělení Habří: Mikuláš
obdržel půl tvrze a
půl dvora, též dvory kmecí (poddanské)
v
sousedních vesnicích v Dubném, ve
Slavči, v
Branišově, v Kvítkovicích a
jiné platy a
roboty. Kateřina ze Sudoměře, poručnice nezletilých
dětí
Oldřichových, přijala půl tvrze Habří a půl dvoru
a k
tomu jisté příslušenství.
Ctibor dostal
tvrz Dubné se dvorem a části vsi.
V
roce 1543 byl pánem na Habří rytíř
Vojíř z
Protivce. Roku 1550 polovice tvrze a dvoru a díl vsi
Habří koupil Václav Straboch z Pensdorfu za 1050
kop
míšenských. Jeho syn Václav
pak prodal toto
sídlo r. 1581 Vilému z Rožmberka a na Krumlově za
1750
kop grošů českých. Už roku 1589 je v
tituláři
uveden pánem tohoto zboží Kryštof
Kolichreitar z
Kolichreitu, který bez dědiců zemřel a odkázal
zboží své Lvovi z Kolichreitu, jenž byl r. 1589
pánem na Poříčí. Obě polovice
Habří ku
kterémužto statku patřily i vesnice Habří,
Kvítkovice a Slavče držel v čas
povstání
českého Melichara Kolichreita, který se přidržel
stavů
evangelických. Tou příčinou byl r.1622 odsouzen a
jeho
statek, tvrz a Habří konfiskovány a
budějovickému
měšťanu Mikuláši Schanzovi z
Einsenpichlu za
málo v zástavu dány, ale roku 1623 mu
bylo
rozkázáno odstoupiti jemu zastavený
statek
Habří klášteru
vyšebrodskému. Dne
23.května 1623 byla kupní smlouva knížetem
Lichtensteinem
jménem Jeho Milosti Císařské s opatem
vyšebrodským Gandolfem Scheidingerem uzavřena,
dle
níž klášter
vyšebrodský statky
Kolichreitovské Habří a Svýbohy u
Nových
Hradů se dvorem Volbram u Nových Hradů, se všemi
ke
statku Habří patřícími vesnicemi
Habří,
Kvítkovice a Slavčí za 15000 kop grošů
míšenských koupil. V Pátek
po
sv.Lukáši r.1627 byl statek Habří
zanesen do
Českých desk zemských. Vklad těchto statků dal
sice
král Ferdinand vymazat, ale stalo se tak jen v
příčině
Svýboh a Volbram. Habří již na věčné
časy
klášteru zůstalo. To stalo se r.1633 v sobotu po
sv.Medardu.
Dle
kvitace ze dne 22.prosince 1633 muselo se z
klášterních pozemků v
Habří,
Komářicích a Malém Čakově
odvésti za rok
1632 do vojenské zásobárny v
Budějovicích
6250 centů masa, 39 korců a půl měřice pšenice, 78 korců
žita,
156 korců ovsa. Roku 1633 ale 4000 centů masa, 50 korců žita, 25 korců
pšenice, 100 korců ovsa, mimo toho od 25
poddaných 632
zlaté, 38 krejcarů a 50 korců ovsa. Tyto vysoké
daně
nemohly usedlosti zaplatit, proto řada domů byla opuštěna a
zpustla úplně následkem častých
vojenských
tažení. Roku 1648 podal řeholní bratr a
vrchní
kuchař Jan Negelín svému opatu, který
do Lince
utekl, o vpádu Švédů do
klášterních statků
následující zprávu: v
Komářicích jest všech 12 volů pryč a
ve vsi
nezůstal ani jediný kus dobytka. V Habří jsme
zachránili všechen dobytek, ale dvůr je
zpustošen.
Z Čakova jest všechen dobytek a dva lidi pryč,
též
šafáře a pohůnka ze Stropnického dvora
odvedli. V
Habří nalezli dva sudy piva, co mohli vypili,
ostatní
pustili. Sedlákům z Habří, Kvítkovic,
Lipí,
Malém Čakově a ze dvorů odehnali všechen
dobytek…
Dle doslechu vzali prý 12.000 ks dobytka s sebou. Mimo toho
přicházejí sem uherské rodiny s jezdci
do bytů.
Tato lůza béře vše nač přijde. Lid
neosívá
nic, proti dřívějším letům
není ani jedna
šestina polí oseta, takže se zdá, že
bude
ještě hůř.
Dne
13.dubna 1644 začal opat vyšebrodský
Jiří
Wendschuh, stavěti dvůr v Habří a také 22.dubna
1644
počal stavěti kostel sv.Víta u Habří.
Podle
berní ruly z roku 1654 byl na tvrzi Habří
Skorunka
Lynhardt s 18 ha polí. Roku 1651 v soupisu
poddaných
podle víry, byl tady Skorunka Leonhardt, 35 let a žena
Alžběta
16 let. Do dneška se ještě tvrzi čp.3
říká
„U Skorunků“, ale nelze doložit, zda byli
vlastníky
nebo jen nájemci. Podle pověsti, po požáru tvrze,
ji
koupil jakýsi Pröll z Platenschlagu. Podle
pozemkové
knihy pro kú Habří, bylo právo
vlastnické
vloženo r.1853 Antonínu a Marii Prollovým a
jejich rod
zde sídlí dosud.
Vypsal
z haberské kroniky a jiných dokumentů dne
20.srpna 2003
kronikář Josef Babouček
provoz stránek financuje firma
Siesta Bohemia s.r.o.
V případě že máte zájem o
umístění podobného
reklamního baneru nebo
jiné Vaší reklamy na tyto
stránky kontaktujte správce stránek.
|