Půjdete-li z obce západním směrem, po jednom kilometru dojdete do krásného přírodního údolí, kde naleznete torzo bývalého kostela sv.Víta. Dne 22.srpna 1644 počal opat Jiří Wendschuh stavěti nový kostel sv.Víta u Habří. V zakládací listině opat píše: “My, Jiří, božím posláním opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším brodě v Čechách, oznamujeme: že dlouhá léta již veliké množství věřících ku kapličce u zázračné studánky v lese putuje. Proto jsme dali u této kapličky větší kostel v těchto nepokojných dobách vystavěti a tentýž kazatelnou, okny a oltáři ozdobiti a sv.Vítu, mučedníku, věnovati. Hlavní oltář je zasvěcen sv.Vítu, druhý oltář Blahoslavené P.Marii a třetí sv.Josefu …atd.“ Bohoslužby byly zde konány první neděli každého měsíce, mimo toho čtvrtou neděli po Velikonocích a o slavnosti sv.Víta. Mši svatou sloužili střídavě boršovský farář se strýčickým. Na Velikonoce a na svátek sv.Víta sem putovala procesí z dalekého okolí. Bohužel i tento kostel, jako mnoho jiných, byl císařským dekretem Josefa II. Dne 1.května 1787 zavřen. Oltáře byly odvezeny do Boršova. Dne 13.července 1861 klenba kostela propadla a roku 1867 byly zdi strženy a ke stavbě haberské myslivny použity. Zůstala stát pouze jižní zeď se třemi gotickými okenními oblouky. Omítky a cihly, které je vidět na ostění oken, odolávají povětrnostním vlivům dodneška. Roku 1994 bylo torzo tohoto kostela opraveno – vyzděny vybourané části a koruna zdi zabetonována s ocelovou výztuží. Protože zbožní osadníci z celého okolí v čas velikého sucha nebo mokra ke zřícenině kostela, na které visel malý, na skle malovaný obrázek sv.Víta putovali a zde prosili o pomoc a nikdy nabývali oslyšáni, mnohdy už ten den začalo pršet. Kvítkovické hospodyně, ženy i dívky byly hluboce dojaty a těžce nesl, že obrázek sv.Víta už značně sešlý, je vystaven nepřízni počasí. Proto nechaly namalovat nový obraz sv.Víta na plátně a žádaly své otce a manžele, aby postavili nějakou stříšku nebo kapličku, aby obraz netrpěl. Sousedé kvítkovičtí a haberští se ustanovili na tom, že postaví společně kapličku a zaslali hned žádost slavnému opatství vyšebrodskému, aby potřebné místo k tomu darovalo a nějakým darem na stavbu kaple přispělo. 4.listopadu 1884 odpověděl opat Leopold, že je ochoten žádané místo poskytnouti, ale žádá, aby také svolení politického úřadu se vymohlo. Potom společně haberští a kvítkovičtí hospodáři přikročili ke stavbě kaple, opat daroval potřebné dřevo a poslal i starý oltář Ukřižovaného. Stavba kaple byla dokončena r.1890 a veškerý náklad na stavbu obnášel 165 zlatých a 80 krejcarů. Veškeré práce i formanské byly konány zdarma. Když byla kaple dostavěna a revírník Alois Streinz (1840-1908) okolí kaple osázel kaštany byl požádán farář dubenský P.Bartoloměj Berger (1841-1908) aby kapli vysvětil a tak 15.června 1890 za veliké účasti lidí, hasičského sboru a s hudbou vítali pode vsí veledůstojného pana faráře Bergera a doprovázeli ho až k nové kapli, kterou zasvětil sv.Vítu.

Stojí na návsi proti budově Obecního úřadu (bývalé školy). Původně zde stála malá kaplička se sochou sv.Jana Nepomuckého. Roku 1867 postavili sousedé haberští novou kapli a do věžičky zavěsili zvonek, který dosud v pivovaru na kaštanu visel. Tento zvonek 7.listopadu 1891 pukl – sloužil 133 let. Dne 13.prosince 1891 byl zavěšen zvon nový, vážící 65kg, který odlil zvonař Perner z Budějovic. Nový zvon posvětil 23.prosince kapitulní děkan a generální vikář, budějovický vdp.Julián Králík. Třikrát denně vyzýval zvon zbožné sousedy k modlitbě až do roku 1942 kdy byl sejmut a odvezen pro válečné účely. Nynější zvon byl pořízen a zavěšen r.1946. Každoročně dne 16.května na svátek sv.Jana Nepomuckého zde bylo konáno požehnání za veliké účasti zbožných osadníků z celého okolí. Od roku 1993 je zde pravidelně sloužena mše svatá.