Okolí obce

27.03.2011

Zřícenina kostela sv.Víta s kaplí

Půjdete-li z obce západním směrem, po jednom kilometru dojdete do krásného přírodního údolí, kde naleznete torzo bývalého kostela sv.Víta. Dne 22.srpna 1644 počal opat Jiří Wendschuh stavěti nový kostel sv.Víta u Habří. V zakládací listině opat píše: “My, Jiří, božím posláním opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším brodě v Čechách, oznamujeme: že dlouhá léta již veliké množství věřících ku kapličce u zázračné studánky v lese putuje. Proto jsme dali u této kapličky větší kostel v těchto nepokojných dobách vystavěti a tentýž kazatelnou, okny a oltáři ozdobiti a sv.Vítu, mučedníku, věnovati. Hlavní oltář je zasvěcen sv.Vítu, druhý oltář Blahoslavené P.Marii a třetí sv.Josefu …atd.“ Bohoslužby byly zde konány první neděli každého měsíce, mimo toho čtvrtou neděli po Velikonocích a o slavnosti sv.Víta. Mši svatou sloužili střídavě boršovský farář se strýčickým. Na Velikonoce a na svátek sv.Víta sem putovala procesí z dalekého okolí.

Kaple sv.Víta

Kaple sv.Víta a zřícenina kostela

Bohužel i tento kostel, jako mnoho jiných, byl císařským dekretem Josefa II. Dne 1.května 1787 zavřen. Oltáře byly odvezeny do Boršova. Dne 13.července 1861 klenba kostela propadla a roku 1867 byly zdi strženy a ke stavbě haberské myslivny použity. Zůstala stát pouze jižní zeď se třemi gotickými okenními oblouky. Omítky a cihly, které je vidět na ostění oken, odolávají povětrnostním vlivům dodneška. Roku 1994 bylo torzo tohoto kostela opraveno – vyzděny vybourané části a koruna zdi zabetonována s ocelovou výztuží. Protože zbožní osadníci z celého okolí v čas velikého sucha nebo mokra ke zřícenině kostela, na které visel malý, na skle malovaný obrázek sv.Víta putovali a zde prosili o pomoc a nikdy nabývali oslyšáni, mnohdy už ten den začalo pršet. Kvítkovické hospodyně, ženy i dívky byly hluboce dojaty a těžce nesl, že obrázek sv.Víta už značně sešlý, je vystaven nepřízni počasí. Proto nechaly namalovat nový obraz sv.Víta na plátně a žádaly své otce a manžele, aby postavili nějakou stříšku nebo kapličku, aby obraz netrpěl. Sousedé kvítkovičtí a haberští se ustanovili na tom, že postaví společně kapličku a zaslali hned žádost slavnému opatství vyšebrodskému, aby potřebné místo k tomu darovalo a nějakým darem na stavbu kaple přispělo. 4.listopadu 1884 odpověděl opat Leopold, že je ochoten žádané místo poskytnouti, ale žádá, aby také svolení politického úřadu se vymohlo. Potom společně haberští a kvítkovičtí hospodáři přikročili ke stavbě kaple, opat daroval potřebné dřevo a poslal i starý oltář Ukřižovaného. Stavba kaple byla dokončena r.1890 a veškerý náklad na stavbu obnášel 165 zlatých a 80 krejcarů. Veškeré práce i formanské byly konány zdarma. Když byla kaple dostavěna a revírník Alois Streinz (1840-1908) okolí kaple osázel kaštany byl požádán farář dubenský P.Bartoloměj Berger (1841-1908) aby kapli vysvětil a tak 15.června 1890 za veliké účasti lidí, hasičského sboru a s hudbou vítali pode vsí veledůstojného pana faráře Bergera a doprovázeli ho až k nové kapli, kterou zasvětil sv.Vítu.

Kaple sv.VJana Nepomuckého

Přímo na návsi obce stojí kaple vysvěcená sv.Janu Nepomuckému. Stojí na návsi proti budově Obecního úřadu (bývalé školy). Původně zde stála malá kaplička se sochou sv.Jana Nepomuckého. Roku 1867 postavili sousedé haberští novou kapli a do věžičky zavěsili zvonek, který dosud v pivovaru na kaštanu visel. Tento zvonek 7.listopadu 1891 pukl – sloužil 133 let. Dne 13.prosince 1891 byl zavěšen zvon nový, vážící 65kg, který odlil zvonař Perner z Budějovic. Nový zvon posvětil 23.prosince kapitulní děkan a generální vikář, budějovický vdp.Julián Králík. Třikrát denně vyzýval zvon zbožné sousedy k modlitbě až do roku 1942 kdy byl sejmut a odvezen pro válečné účely. Nynější zvon byl pořízen a zavěšen r.1946.

Každoročně dne 16.května na svátek sv.Jana Nepomuckého zde bylo konáno požehnání za veliké účasti zbožných osadníků z celého okolí. Od roku 1993 je zde pravidelně sloužena mše svatá.

Komentáře jsou uzavřeny.